BLOG PŘESUNUJE NA KON--E.BLOG.CZ!


Říjen 2008

Na téma - Grošáci

31. října 2008 v 21:53 | Kikoušek |  Na téma...
Téma : Grošáci
Počet : 13
Zdroj : Různě..






























StarShine na Concordovi

31. října 2008 v 21:19 | Kikoušek |  StarShine

Hodně moc se omlouvám Terce..Promiň!!!!!!!!!


Lisa přichází s novou módou

31. října 2008 v 21:13 | Kikoušek |  StarShine

Věděli jste že...

31. října 2008 v 18:17 | Kikoušek |  Zajímavosti
• Mořská hvězdice nemá mozek.

• Mořská hvězdice je jediné zvíře, které umí převrátit žaludek naruby.

• Mořská hvězdice má 8 očí. Na konci každé končetiny jedno.

• Krokodýlové neumějí couvat.

• Plameňáci umí jíst pouze s hlavou dolů.

• Tygři nemají pruhovanou jen srst, ale i kůži.

• Běžný zahradní červ má 5 párů srdcí.

• Krávy mají 4 žaludky.

• Každou minutu je do nemocnice odvezeno 40 lidí pokousaných psem.

• Kočky mají přes 100 typů hlasů, psi jen 10.

• Komáři mají zuby.

• Velbloudí mléko se nesráží.

• Většina křečků mrkne vždy jen jedním okem.

• Aby humr přibral půl kila, potřebuje na to 7 let.

• Nejstarší velbloud se dožil 35 let a 5 měsíců.

• Nejstarší slimák se dožil 1 roku a 6 měsíců.

• 78 % koček nikdy necestuje se svými pány.

• Běžná domácí moucha žije až 1 měsíc.

• Pštrosi si močí na nohy, aby je udrželi chladné. Moč se jim odpařuje jako pot.

• Tučňáci umí skákat až 2 m.

• V Bladworthu v Kanadě je zakázáno se mračit na krávy.

• Pštros má větší oko než mozek.

• V Jasmine v Kanadě mají krávy zakázáno bučet do vzdálenosti 300 km od soukromého obydlí.

• Kačení kváknutí nemá ozvěnu.

• Kachny a velbloudi mají 3 oční víčka.

• Jediné zvíře se čtyřmi koleny je slon.

• Krysy vydrží bez vody déle než velbloudi.

• Kuře je jediné zvíře, které se jí jak před narozením, tak po smrti.

• Sameček bekyně velkohlavé cítí samičku na vzdálenost asi 3 km.

• Běžný druh zahradní housenky má v hlavě 248 svalů.

• Některé žáby mohou být zmraženy a zase rozmraženy a přesto žijí dále.

• Dikobraz umí plavat.

• Spojené státy nikdy neprohrály válku, v níž se používali mezci.

• Kočka má v každém uchu 32 svalů.

• Jediný pták, který umí létat pozpátku, je kolibřík.

• Pštrosi strkají hlavu do písku, protože hledají vodu.

• Netopýři vylétávají z jeskyně vždy doleva.

• Orel dokáže zabít mladého jelena a ještě s ním i odletět.

• Některé ústřice z Karibiku umí lézt na stromy.

• Emu a klokani jsou na uniformách australské armády proto, že neumějí couvat.

• Kudlanka nábožná je jediný hmyz, který umí otočit hlavu.

• Mládě červenky sní denně 4,256 metrů červů.

• Bernardýni nenosí a nikdy nenosili soudky s rumem.

• V knize "O hmyzu" přírodovědce Url N. Lanhama se dozvídáme, že reprodukční cyklus mšice je tak rychlý, že samičky se rodí již těhotné.

• Nejstarší akvarijní rybička se dožila 41 let. Jmenovala se Fred.

• Pohlaví želvy poznáte podle zvuku, který vydává. Samečci chrochtají a samičky syčí.

• Oči některých ptáků váží více než jejich mozky.

• Kočičí moč v ultrafialovém světle svítí.

• Slon je jediný savec, který neumí skákat.

• Na vesmírné misi bylo zjištěno, že žába dokáže vyvrhnout ven z těla celý svůj žaludek, pak z něj předníma nohama odstraní obsah a nakonec žaludek zase spolkne.

• Tučňák je jediný pták, který umí plavat, ale neumí létat.

• Slimák má čtyři nosy.

• Sovy jsou jediní ptáci, kteří vidí modrou barvu.

• Včely medonosné mají na očích chloupky.

• Čenich lva je jako otisk prstu - žádní dva lvi nemají stejný vzorek vousků.

• Medúza je z 95 % voda.

• Koně a králíci nedokážou zvracet.

• Mula v poušti nikdy nezapadne do tekutého písku, osel ano.

• Nejchytřejší psi jsou border kolie, pudli a zlatí retrieveři. Nejhloupější pes je afghánský chrt.

• Vážka žije jen 24 hodin.

• Samice lva loví 90 % potravy.

• Bobři umí na 45 minut zadržet dech.

• Ústřice se umí proměnit ze samečka na samičku a zase zpět.

Srandovní koníci

31. října 2008 v 18:11 | Kikoušek
Obrázek “http://tn3-2.deviantart.com/fs13/300W/i/2007/068/a/c/Funny_Face_4_by_larah88.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://tn3-2.deviantart.com/fs8/300W/f/2006/350/7/4/Sleepy_Time_Zaldi_by_TheYawningHorse.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://tn3-1.deviantart.com/fs13/300W/f/2007/066/3/a/Wierdo_by_TheYawningHorse.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://tn3-1.deviantart.com/fs13/300W/i/2007/068/3/b/Funny_Face_3_by_larah88.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://tn3-2.deviantart.com/fs11/300W/i/2006/231/c/d/My_Funny_Jesse_by_WildFeathers.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://tn3-2.deviantart.com/fs10/300W/i/2006/325/9/b/Funny_Face_2_by_larah88.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://tn3-1.deviantart.com/fs10/300W/i/2006/156/4/e/Funny_Face_by_bellesaria.png” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Avatary koní

31. října 2008 v 18:03 | Kikoušek |  Obrázky koní
0203040506070809110
1112257
a1a10a11a12a13a14a15a16a17a18
a20a21a22a23a24a27
a5a9pc1pc10
pc13pc16pc2
pc6pc7pc8

pc9a28a29a30a31
a32blank


logo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobillogo koně na mobil



Poskládej si zvířátko

31. října 2008 v 17:53 | Kikoušek
Drak
Autor:Klaus Weidner
Obtížnost:
Počet kroků: 15

Hvězda
Autor:John Montroll
Obtížnost:
Počet kroků: 19
Prasátko
Autor: ? Neznámý
Obtížnost:
Počet kroků: 9

Sfinga*
Autor: J. Aníbal Voyer
Obtížnost:
Počet kroků: 65
Parník
Autor: Tradiční skládanka
Obtížnost:
Počet kroků: 9

Papoušek
Autor: Rita Foelker
Obtížnost:
Páv
Autor: Robert Lang
Obtížnost:
Počet kroků: 27

Kůň*
Autor: J. Aníbal Voyer
Obtížnost:
Počet kroků: 45
Pejsek
Autor: ? Odstrčil
Obtížnost:
Počet kroků:

Valentýnská srdíčka
Autor: Sy Chen
Obtížnost:
Počet kroků: 7
Lodička
Autor: Tradiční skládanka
Obtížnost:
Počet kroků: 11

Netopýr
Autor:Becky Krohe
Obtížnost:
Počet kroků: 11
Motýlek
Autor: Rikki Donachie
Obtížnost:
Počet kroků: 14

Vodní bomba
Autor: Tradiční skládanka
Obtížnost:
Počet kroků: 10
Labuť
Autor: Rikki Donachie
Obtížnost:
Počet kroků: 16

Jeřáb
Autor: Tradiční skládanka
Obtížnost:
Počet kroků: 10
Kočka
Autor: Anibal Voyer
Obtížnost:
Počet kroků: 39

Rybka
Autor: Tradiční skládanka
Obtížnost:
Počet kroků: 13
Králík
Autor:Dr Stephen O'Hanlon
Obtížnost:
Počet kroků: 11

Myška
Autor: Rikki Donachie
Obtížnost:
Počet kroků: 28

Obrázky koní

31. října 2008 v 17:52 | Kikoušek |  Obrázky koní

Zdroj: Tady

26.10.2008!!Hubertík!!

30. října 2008 v 20:23 | Kikoušek
↓Click CČ↓

Koně v 30. století

30. října 2008 v 19:29 | Kikoušek |  Obrázky koní
/*

Odznaky na hlavě koně

30. října 2008 v 19:29 | Kikoušek |  Zajímavosti
1. 2.3. 4. 5.


1.Nosní lysina
2.Kvítek neboli vločka
3.Lysina
4.Lucerna
5.Nosní pruh

Bájné zvířata

30. října 2008 v 19:27 | Kikoušek |  Zajímavosti
Jednorožec- Jednorožec je legendární zvíře velmi podobné koni, ale na rozdíl od koně měl uprostřed čela jeden obvykle spirálovitý roh. Některé prameny popisují toto zvíře jako křížence jelena, lva, kozy a nosorožce. Nám známě obrázky jednorožců ovšem takové podoby nemají. Většinou se kreslí jako kůň s jelení hlavou, jedním dlouhým spirálovitým rohem uprostřed čela, kopyty jako sudokopytníci a lvím ocasem. Jednorožec je znamením síly, inteligence a čistoty a velmi často se objevoval na erbech šlechtických rodů, zvláště ve středověku se jednorožci těšili velké úctě. Podle některých pramenů dokáže jednorožec jedním bodnutím zabít i slona, většinou však bývá považován za mírné a plaché zvíře, jehož jde chytit pouze za pomoci čisté panny. Jenom k takové dívce se přiblíží, položí hlavu do klína a nechá se poslušně odvést. Na jednorožcích-ať už vypadali jakkoliv- byl nejzajímavější právě onen pověstný roh, pro nějž byl, podle mytologie, vybíjen. Roh totiž patřil mezi nejvyhledávanější medikamenty. Rozemletý léčil bolení břicha či epilepsii, zvyšuje odolnost proti jedům. Otrávené nápoje dokázal spolehlivě detekovat ponořením jeho špičky do poháru. Vždy byl vznešeným tvorem, který symbolizoval lásku a čistotu, v Číně byl znamením králů. To vše mu vydrželo dodnes.
Kentaur- Jde o bájné zvíře z řecké mytologie; spodní část tvoří koňské tělo, hořejší hruď a hlava člověka. Kentaur je velmi inteligentní a je schopný mluvit lidskou řečí. Kdysi byl pokládán za barbarské, zuřivé a nezkrotné stvoření. Tito tvorové žili podle řecké mytologie divokým a nevázaným životem v lesích v Thessalii. Všechen čas trávili bouřlivými a prostopášnými radovánkami. Měli velké sklony k výtržnictví. Často jsou zobrazováni jako opilí společníci Dionýsa. Avšak jedna světlá výjimka tu byla. Byl to Cheirón, moudrý vychovatel několika řeckých hrdinů, jako byl např. Achilles. Cheirón byl zběhlý v hudbě, lékařství, lovu a válečnému umění a velmi se přátelil s Apollónem. Po jeho smrti ho Zeus vyzvedl na oblohu jako souhvězdí kentaura, vyzařující svou hlubokou moudrostí.
Pegas- Kdo by neznal pegase, okřídleného koně, který je symbolem básníků, umělců a mnoha dalších… Pegas bývá zobrazen jako sněhově bílý kůň s křídly pokrytými ptačím peřím rovněž bílé barvy. Popisy pegasova zrození jsou velmi různá. Někteří říkají, že byl dítětem Poseidona a Kordon Medusy, jiní ale tvrdí, že se zrodil z krve Medusy, když jí Perseus usekl hlavu. Jako zobrazení bystrosti ducha, vysokého tvůrčího zanícení a básnických ambicí byl s oblibou používán jako renesanční motiv. Ve svém erbu ho nosila spousta šlechtických rodin.
Hipogrif- Toto bájné zvíře vzniklo spojením gryfa s koněm a je tedy zobrazován jako okřídlený kůň s orlí hlavou, orlími spáry, s koňským trupem a zadníma nohama. Na obrazech bývá zapřažený do Apollónova vozu. Hippogryff má velký vztah ke sluneční symbolice. Hippogryff se stal symbolem nemožnosti a lásky. Dal se ochočit mnohem snadněji nežli gryffin. Když se chtěl k němu někdo přiblíž aniž by mu Hippogriff ublížil, muselo se k němu přibližovat pomalu a pořád se mu dívat do očí. Poté se mu lehce poklonit. Pokud to Hippogriff opětoval, měl člověk vyhráno. Hippogriff má vynikající chody, je schopný letět jako blesk. Hippogriff vystupuje i v příbězích známého Harry Pottera.

Chody koně

30. října 2008 v 19:26 | Kikoušek |  Zajímavosti
Trysk - Je to nejrychlejší chod koně.
nohosled - Plný trysk má rytmus čtyř úderů:levá zadní,pravá zadní,levá přední,pravá přední,po kterých následuje čtyři nohy koně nad zemí.Stejně jako při cvalu může kůň začít na jakoukoli nohu.Vetčina koní má však oblíbenou svou vedoucí stranu.Trysk,během něhož hlava a krk v plném ptodloužení a délka skoku je nejdelší,je nejryclejší chod koně.

Cval - Dal by se definovat jako řada skoků pravidelně se opakujících. Je to nejrychlejší a nejnamáhavější chod. Skoky jsou vyvolány silnou akcí zadních končetin, které hřbetním svalstvem nadnesou předek.
v terénu je až 30 km/h. Plnokrevníci na dráze běží rychlostí až 60 km/h (na kratší úsek).
Cval je třídobí chod. Kůň se při něm pohybuje s tím, že končetiny na jedné straně jdou více dopředu než končetiny na straně druhé. Podle toho, která přední noha došlapuje dál do předu, hovoříme o cvalu na pravau nebo levou nohu.Cválat můžeme v pracovním sedu nebov lehkém neboli stehnovém sedu.

Klus - Je to druhý chod koně, nejspolehlivější a nejpoužívanější na velké vzdálenosti. Trénovaný kůň vydrží asi 15 km, po oddechu v kroku může pokračovat v klusu.
r.klusu 4m/s (15km/h). Klusáci 42 - 50 km/h - na kratší vzdálenosti
Klus je pravidelný ladný dvoudobý chod, při kterém se pohybují diagonální končetiny, například levá přední a pravá zadní současně vpřed.
Aby byl klus pro jezdce pohodlný je třeba vycítit rytmus pohybu a přitom pravidelně vysedávat (je to jednoduché). Klus je-
lehký(s vysedáváním)
krátký(bez vysedávání)
Krok - Je to nejdůležitější chod, nejpomalejší, nejméně namáhá a kůň vydrží déle pracovat (používá se při těžké práci např. u chladnokrevníků).
r. koně je v kroku 6 - 8 km.


Krok je pomalý čtyř fázový chod. Kůň zdvihá nohy v pravidelném sledu po sobě a zase pokládá.
Na začátku jízd jezdci s koňmi nejprve krokují, aby se kůň rozhýbal a mohl jet rychleji. Stejně je to i na konci jízdy, kdy se kůň krokem uvolní a vydýchá.


Koňské rekordy

30. října 2008 v 19:24 | Kikoušek |  Zajímavosti
NEJMENŠÍ KŮŇ ZAPSANÝ V GUINESSOVĚ KNIZE REKORDŮ
Nejmenší kůň na světě zapsaný v Guinessově knize rekordů (oficiálně uznaný v roce 2001) se jmenuje Black Beauty. Tato miniaturní kobylka se narodila se 6. června 1996 a již od narození byla výjimečně maličká. Dokonce příliš maličká na to, aby mohla být ošetřována vlastní matkou. Už při narození se zdálo být jasné, že bude nejmenším žijícím koněm a možná i nejmenším, který kdy na světě žil...

... Po narození byla menší než 12 palců (= cca 30,5 cm), vážila méně než 10 liber (= cca 4,5 kg). Black Beauty byla tak maličká, že by se vešla do kapsy od kabátu. Tato mini kobylka je výjimečně přátelská, ráda se prochází po domě svých majitelů a sleduje westerny v televizi. Ráda se také nechá drbat zatímco si spokojeně leží v klíně své majitelky. Pro oficiální uznání za nejmenšího koně na světě musela podstoupit veterinární vyšetření a několik měření výšky nezávislými svědky, kteří měli potvrdit, že má opravdu právo být zapsána do Guinessovy knihy. Black Beauty je právě pět let a v současnosti dosahuje kohoutkové výšky 18,5 palců (= 47 cm). Zcela bezkonkurenčně je tedy stále nejmenším koněm planety. Majitelkou Black Beauty je Američanka Janet Burleson, která se zabývá chovem polských Arabů a výcvikem slepeckých miniaturních koní.
NEJVÝŠ A NEJDÁL
Také ve skoku do výšky je nejzajímavější neoficiální rekord, který nebyl uznán proto, že ho nebylo dosaženo na veřejné akci. A přitom mu bylo přítomno 25 lidí a fotograf! Ve 20. letech minulého století se Fredu Wettachovi ml. dostal do ruky irský valach King's Own, kterého měl vycvičit pro pólo. Jemu ale přišel vhodný více ke skákání. Brzo zjistil, že tento ryzák s lucernou přeskočí prakticky vše, na co je naveden. A protože Fredyho vášní byl skok vysoký a King's Own byl opravduvýjimečný skokan, nakonec se vše povedlo a překonali spolu (dle svědectví ještě s rezervou) závratnou výšku 252,7 cm.
Oficiálně je však držitelem rekordu kůň Huaso z Chile. Původně se jmenoval Faithful a šlo o plnokrevníka, který přešel z dostihové dráhy rovnou do výcvikového střediska chilské kavalerie. Zde bylo několik koní zároveň připravováno na pokoření světového rekordu ve skoku do výšky, a nakonec to zvládl právě on. Kapitán Alberto Larraguibel Morales a Huaso přeskočili 5.2.1949 na třetí pokus v chilském Vina del Mar 247 cm.
NEJVYŠÍM KONĚM NA SVĚTĚ...
... byl černý valach Goliath, který měřil 6 stop 19 pěstí 5 palců (= cca 3, 89 m). Goliath neměl lehký život. Kvůli své výšce byl využíván k práci již od jednoho roku stáří, což zanechalo velké následky a ve stáří trpěl arthritidou a revmatem kloubů. V roce 1981 nalezl přízeň mimořádného charakteru, Haryho Ransona, který po mnoho let působil jako hlava "Horseman at Young's in Wandsworth". Harry našel Goliatha, když mu byly čtyři roky, ve velmi špatné kondici, avšak stále v jeho očích viděl jiskru jedinečného koně. Harry zariskoval a uvedl Goliatha mezi světové známý tým černých Shirských koní. Risk vyšel a Goliath oslňoval davy všude, kde se objevil. Vynikal výjimečným charakterem a úžasnou pamětí. V posledních letech Goliath pobýval v Northcote Heavy Horse Sanctuary (útočiště pro chladnokrevné koně) nedaleko Spilsby v Lincolnshiru, kde pečují o koně s velkými problémy. Goliath měl obrovské množství "adoptivních rodin" v Británii, Francii a Španělsku, které bojovaly za zlepšení jeho bídného zdravotního stavu. Goliath nepatřil mezi všechny ty překrásné a ušlechtilé koně, kteří vítězí na prestižních soutěžích a splňují požadavky současného trendu. Byl velmi praktický, mírumilovný, pracovitý, ryzího charakteru. Opravdu jeden z milionu. Zemřel 20. června 2001.

Šemík

30. října 2008 v 19:23 | Kikoušek |  Zajímavosti
Kdo by neznal naši slavnou pověst o Horymírovi a jeho věrném Šemíkovi? Určitě jste o těchto dvou už slyšeli. Ale je to všechno pravda?
Začalo to v době, kdy vládl kníže Křesomysl. Hodně se dobývalo zlato a stříbro. Hospodářství v té době hynulo, jelikož spoustu lidí podlehlo vábení lesklého kovu a opouštělo kvůli tomu vesnice. To se nelíbilo Neumětelskému vladykovi Horymírovi. Žádal Křesomysla, aby poslal horníky zpět na pole. Ale neuspěl. Jen horníky popudil a ty mu vypálili vesnici a zničili úrodu.
Horymír chtěl pomstu. Společně s muži ze svého rodu přepadl horniskou osadu Březové Hory. V osadě nezůstal na kameni kámen. Horymír zavalil doly, vypálil osady a zabil spoustu lidí. Ti co přežili si stěžovali. Chtěli Horymírovu hlavu,
Kníže Křesomysl ho tedy nechal zajmout a poté odsoudit na trest smrti. Když měl Horymír vyslovit poslední přání, chtěl se protje na věrném Šemíkovi. Vojáci uzavřeli východy a přivedli koně. Jeho majitel mu něco pošeptal. Poté se rozjeli. Jeli několik koleček a potom Horymír Šemíka pobídl ke skoku. Kůň se přenesl přes vysoké hradby Vyšehradu a dopadl do Vltavy. Se svým pánem na hřebětě doplaval až k Neumětelům. Poté bohužel zahynul.
Křesomysl Horymírovi odpustil a Šemíkovi na počest nechali postavit památní desku.

Železník

30. října 2008 v 19:22 | Kikoušek |  Zajímavosti

ŽELEZNÍKOVA KARIÉRA:

(58 startů: 30x první, 9x druhý, 1x třetí, 1x čtvrtý, 2x pátý, výhry 1 723 800 korun)
Rok 1980, 2-letý:
Neběhal
Rok 1981, 3-letý:
7 startů: 2x druhý, 1x třetí, 1x pátý, 3x neumístěn Všechny dostihy byly rovinové. V generálním handicapu tříletých dostal 54 kg. Výhry 7800 Kčs.
  • 8. místo - 5. dubna - Cena ZTS Petržalka (Bratislava), 1600m, 13 startujících, váha 57 kg, V. Brožík
  • 7. místo - 19. dubna - Cena JZD Velešovice (Bratislava), 1600m, 12 startujících, váha 57,5 kg, V. Brožík
  • 8. místo - 3.května - Cena OSP n.p. Nitra (Bratislava), 1800m, 10 startujících, váha 53 kg, am. Kapitánová
  • 5. místo - 19. července - Cena SŠM Sladovičovo (Bratislava), 1800m, 7 startujících, váha 60 kg, am. Kapitánová
  • 2. místo - 13. září - Cena časopisu Roháč (Bratislava), 1800m, 9 startujících, váha 61 kg, J. Kuchárik
  • 2. místo- 27. září - Cena JZD Vrchovina - Okrouhlá (Boskovice), 1600m, 13 startujících, váha 61 kg, J. Kuchárik
  • 3. místo - 18. října - Cena Konzervární n.p. Nové Zámky (Bratislava), 2000m, 12 startujících, váha 59,5 kg, J. Kuchárik
Rok 1982, 4-letý:
4 starty: 1x druhý, 3x neumístěn V generálním handicapu čtyřletých proutěnkářů dostal 59 kg. Výhra 4600 Kčs.
  • 2. místo - 23. května - Cena STS Galanta (Bratislava), 1600m, proutí, 8 startujících, váha 62,5, J. Franko
  • 10. místo - 13. června - Cena Myjavana (Bratislava), 1800m, 15 startujících, váha 66,5 kg, J. Franko
  • 7. místo - 18. září - Cena ZSS Příbram (Tochovice), 2400m, proutí, 9 startujících, váha 68 kg, A. Novák
  • 18. místo - Cena JZD Slušovice (Pardubice), 2600m, proutí, 19 startujících, váha 66 kg, A. Novák
Rok 1983, 5-letý:
8 startů: 3x první, 2x druhý, 1x pátý, 2x neumístěn V generálním handicapu pětiletých steeplerů je Železník čtvrtý s 71,5 kg. Výhry 52600Kčs.
  • 5. místo - 1. května - Cena Sviatku práce (Bratislava), 3600m, st., 8 startujících, váha 70 kg, J. Váňa
  • nedokončil - 22. května - Cena Azata (Slušovice), 3600m, st., váha 70 kg, J. Váňa
  • 1. místo- 5. června - Velká cena Slezska (Albertovec), 3800m, st., 4 startující, váha 65 kg, J. Váňa
  • 2. místo - 2. července - Steeplechase Lady Anne (Pardubice), 3600m, st., 12 startujících, váha 69 kg, A. Novák
  • nedokončil - 6. srpna - Steeplechase Mocné (Pardubice), 3680m, st., 9 startujících, váha 67,5 kg, A. Novák
  • 2. místo- 21. srpna - Cena PP Topoľčianky (Topoľčianky), 3800m, st., 6 startujících, váha 70 kg, A. Novák
  • 1. místo- 9. října - Cena Váhu (Pardubice), 3600m, st., 19 startujících, váha 69 kg, A. Novák
  • 1. místo- 23. října - Cena št. veter. Správy MPVž SSR (Bratislava), 3800m, st., 7 startujících, váha 71,5 kg, A. Novák
Rok 1984, 6-letý:
7 startů: 4x první, 2x druhý, 1x neumístěn V generálním handicapu pětiletých a starších steeplerů je druhý se 75 kg. Výhry 81000 Kčs.
  • 2. místo - 20. května - Cena Záhoria (Bratislava), 3400m, st., 4 startující, váha 68,5 kg, A. Novák (kvůli nekvalitnímu tisku možná chyba v názvu dostihu)
  • 1. místo- 10. června - Velká cena Slezska (Alebertovec), 3800m, st., 7 startujících, váha 68 kg, A. Novák
  • nedokončil- 30. června - Steeplechase Briganta (Pardubice), 4000m, st., váha 69 kg, A. Novák
  • 2. místo- 22. července - Cena Zvolena (Bratislava), 3200m, st., 14 startujících, váha 72,5 kg, A. Novák
  • 1. místo- 12. srpna - Velká slušovická steeplechase (Slušovice), 5000m, 5 startujících, váha 69 kg, A. Novák
  • 1. místo - 16. září - Cena riaditela ŠZB (Bratislava), 3800m, st., 10 startujících, váha 70,5 kg, A. Novák
  • 1. místo- 14. října - Cena ÚV Odb. Svazu pracovníků zemědělství (Pardubice), 4000m, st., 18 startujících, váha 70,5 kg, J. Váňa
Rok 1985, 7-letý:
6 startů: 3x první, 1x druhý, 2x neumístěn V generálním hadicapu pětiletých a starších steeplerů je třetí se 76 kg. Výhry 71300 Kčs.
  • nedokončil - 10. května - Steeplechase osvobození (Pardubice), 4100m, st., váha 69 kg, A. Novák
  • 1. místo- 8. června - Steeplechase Lancastera (Pardubice), 4900m, st., 10 startujících, váha 71 kg, A. Novák
  • 2. místo- 29. června - Steeplechase Briganta (Pardubice), 4100m, st., 6 startujících, váha 71 kg, A. Novák
  • 1. místo- 7. září - Cena Koroka (Pardubice), 5100m, st., 4 startující, váha 69 kg, J. Váňa
  • nedokončil - 6. října - Velká pardubická steeplechase (Pardubice), 6900m, st., 11 startujících, váha 71,5 kg, A. Novák
  • 1. místo- 3. listopadu - Cena čs. Televízie (Bratislava), 4200m, st., 9 startujících, váha 68 kg, A. Novák
Rok 1986, 8-letý:
4 starty: 3x první, 1x neumístěn V generálním handicapu pětiletých a starších steeplerů dostal 77 kg. Výhry 66000 Kčs.
  • 1. místo- 7. června - Steeplechase Lancastera (Pardubice), 4900m, st., 16 startujících, váha 70 kg, A. Novák
  • 1. místo - 28. června - Steeplechase Sagara (Pardubice), 5500m, st., 12 startujících, váha 69 kg, A. Novák
  • 1. místo- 26. července - Steeplechase Epigrafa (Pardubice), 5500m, st., 12. startujících, váha 70 kg, A. Novák
  • nedokončil - 12. října - Velká pardubická steeplechase (Pardubice), 6900m, 14 startujících, váha 70,5 kg, A. Novák
Rok 1987, 9-letý:
5 startů: 4x první, 1x čtvrtý V generálním handicapu pětiletých a starších steeplerů dostal 80 kg. Výhry 191000 Kčs.
  • 1. místo- 9. května - Steeplechase osvobození (Pardubice), 4100m, st., 18 startujících, váha 69 kg, J. Váňa
  • 4. místo - 30. května - Steeplechase Lancastera (Pardubice), 4900m, st., 15 startujících, váha 69 kg, J. Váňa
  • 1. místo - 27. června - Steeplechase Sagara (Pardubice), 5500m, st., 11 startujících, váha 69 kg, J. Váňa
  • 1. místo- 16. srpna - Velká slušovická steeplechase (Slušovice), 5000m, st., 9 startujících, 70 kg, J. Váňa
  • 1. místo- 4. října - Velká pardubická steeplechase (Pardubice), 6900m, st., 12 startujících, 70,5 kg, J. Váňa
Rok 1988, 10-letý:
5 startů: 4x první, 1x neumístěn V generálním handicapu pětiletých a starších steeplerů dostal 80 kg. Výhry 305000 Kčs.
  • 1. místo- 28. května - Steeplechase Lancastera (Pardubice), 4300m, st., 13 startujících, váha 69 kg, J. Váňa
  • 1. místo - 10. července - Cena předsedy JZD AK Slušovice (Slušovice), 4200m, st., 6 startujících
  • 8. místo - 31. červenec - Grosser Preis der Spilothek (Hannover - Langenghagen), 4600m, st., 12 startujících, váha 68 kg, J. Váňa
  • 1. místo- 27. srpna - Steeplechase Simona (Pardubice), 4300m, st., 9 startujících, váha 69 kg, J. Váňa
  • 1. místo- 9. října - Velká pardubická steeplechase(Pardubice), 6900m, st., 13 startujících, váha 70,5 kg, J. Váňa
Rok 1989, 11-letý:
4 starty: 4x první V generálním handicapu pětiletých a starších steeplerů dostal 81 kg. Výhry 315000 Kčs.
  • 1. místo- 27. května - Steeplechase Lancastera (Pardubice), 4430m, st., 23 startujících, váha 68 kg, J. Váňa
  • 1. místo- 1. července - Steeplechase Sagara (Pardubice), 4976m, st., 16 startujících, váha 68 kg, J. Váňa
  • 1. místo- 2. září - Steeplechase Koroka (Pardubice), 5895m, st., 10 startujících, váha 69 kg, J. Váňa
  • 1. místo- 8. října - Velká pardubická steeplechase (Pardubice), 25 startujících, váha 70,5 kg, J. Váňa
Rok 1990, 12-letý:
3 starty: 1x první, 1x druhý, 1x neumístěn V generálním handicapu pětiletých a starších steeplerů dostal 79,5 kg. Výhry 51000 Kčs.
  • 2. místo- 23. června - Steeplechase Sagara (Pardubice), 4976m, st., 15 startujících, váha 68 kg, J. Váňa
  • 1. místo- 11. srpna - Steeplechase Epigrafa (Pardubice), 5395m, st., 12 startujících, váha 69 kg, J. Váňa
  • nedokončil - 14.října - Velká Pardubická steeplechase (Pardubice), 6900m, st., 29 startujících, váha 70,5 kg, J. Váňa
Rok 1991, 13-letý:
3 starty: 3x první V generálním handicapu pětiletých a starších steeplerů dostal 83 kg. Výhry 555000 Kčs.
  • 1. místo- 8. června - Steeplechase města Pardubice (Pardubice), 4750m, st., 13 startujících, váha 69 kg, J. Váňa
  • 1. místo- 27. července - Steeplechase Valencia (Pardubice), 5400m, st., 10 startujících, váha 69 kg, J. Váňa
  • 1. místo- 13. října - Velká pardubická steeplechase (Pardubice), 6900m, st., 22 startujících, váha 70,5 kg, J. Váňa
Rok 1992, 14-letý:
2 starty: 1x první, 1x neumístěn V generálním handicapu pětiletých a starších steeplerů dostal 80 kg. Výhra 22500 Kč.
  • 1. místo - 27. června - Cena Rollpy (Pardubice), 5400m, st., 8 startujících, váha 69 kg, J. Váňa
  • nedokončil - 11. října - Velká pardubická steeplechase(Pardubice), 6900m, st., 15 startujících, váha 70,5 kg, J. Váňa


  • PARDUBICKÁ OBHAJOBA
  • V následující sezoně 1988 se Železník předvedl ve skvělé formě. První dva starty, květnovou Steeplechase Lancastera a červencovou Cenu předsedy JZD AK Slušovice, proměnil v jasná vítězství. První jmenovaný dostih lehce o 4 délky, druhý zadrženě o 15 délek.Jediný zahraniční start v kariéře absolvoval Železník v Hannoveru a byl to dostih Grosser Preis der Spilothek. Bohužel měl v průběhu dostihu dosti závažnou kolizi, a tak dokončil osmý z dvanácti startujících.
  • 28. srpna nastoupil Železník na start Steeplechase Simona jako favorit a s polem 8 soupeřů si hravě poradil, porazil mimo jiné i pozdější vítězku Velké pardubické Libentínu.
    K obhajobě loňského triumfu ve Velké Pardubické se Železník postavil 9. října po boku 12 soupeřů. Na Taxis najíždělo pole koní až nebezpečně pohromadě a příliš rychle, což bylo předzvěstí katastrofy: padlo celkem 6 koní, mezi nimi i budoucí vítězka VP Libentína. Dramatický průběh dostihu znamenal stop téměř pro všechny koně, dokončili pouze tři, krom vítězného Železníka (v čase 10:59,8) ještě druhý angličan Free Flow o 15 délek zpět a třetí Medailon s velkou ztrátou. Triumfující Josef Váňa ještě před cílem uznale a šťastně hladil Železníka po potem zborceném, únavou pokleslém krku. Krásné a zasloužené poděkování...

    HATTRICK

    Sezonu 1989 zahájil Železník 27. května opět ve Steeplechase Lancastera a jistě zvítězil nad 22 koňmi o 2 a půl délky. Ve Steeplechase Sagara 1. července vyhrál o 5 délek a mezi poraženými byla i Libentína. Posledním Železníkovým startem před 99. ročníkem Velké pardubické byla zářijová Steeplechase Koroka. Tentokrát se ryzák zapotil, vyhrál po tuhém boji nad Formanem o jeden a čtvrt délky.
    Pětadvacet koní na startu Velké pardubické (8. října) nahánělo strach, hlavně v souvislosti s Taxisem. Nakonec tu skončilo sedm koní, dva z nich se již bohužel na nohy nikdy nepostavili. V čele dostihu se dlouho držel bělouš Blackthorn (tento Angličan do cíle takřka "došel" šestý a za pár dnů zemřel na následky vyčerpání), kterého ale na Velkém vodním příkopu dostihla Fráze, Železník a za nimi Forman (v cíli nakonec třetí), jenž ztratil podkovu a Libentína (v cíli čtvrtá). Zbytek dostihu byl však soubojem pouze mezi Frází a Železníkem. Václav Chaloupka se všemožně snažil udržet Železníka za sebou, ale marně, Železník měl v cíli více sil než o pět let mladší, nezkušená a subtilní klisna. Zvítězil jistě o 7 délek a Josef Váňa ho jako loňského roku již před cílem vděčně hladil po krku. Skvělý hattrick byl na světě! V historii dostihu se do té doby podařilo zvítězit třikrát Brigandovi, Lady Anne, Epigrafovi, Korokovi, Sagarovi a nyní Železníkovi - ten ale ještě neřekl poslední slovo!

    SMŮLA VE STÉM ROČNÍKU

    V porevolučním roce 1990 startoval Železník pouze třikrát. V červnové Ceně Sagara byl po tuhém boji o 3/4 délky poražen někdejším vítězem derby Dynamitem. V srpnové Ceně Epigrafa si s 11 soupeři hravě poradil, když zvítězil zadrženě o 7 délek.
    Posledním a nejdůležitějším dostihem sezony byla pro Železníka samozřejmě jubilejní stá Velká pardubická, konaná 14. října. Vyhraje počtvrté za sebou? To bylo zbožné přání mnohých. Nejpočetnější pole v historii dostihu čítalo rovných 29 koní - krom Železníka také další favority Dynamita, Frázi, Lorienta, Formana a Draka. Až k překážce číslo 6 - na první pohled nenápadnému Popkovickému skoku - běžel Železník skvěle. Zde však došlo k lehčí kolizi s Formanem, Železník ztratil Josefa Váňu a přes něj spadl ještě i Dynamit. Rázem skončily naděje hned dvou favoritů... Nakonec v dostihu zvítězila Libentína v rekordním čase 9:49,4 min.

    VÍTĚZSTVÍM MEZI NESMRTELNÉ

    V roce 1990 spolu Josef Váňa a Železník startovali 3x. O čtyři délky lehce zvítězili v červnové Steeplechase města Pardubice a následně zadrženě o 15 délek v červencové Steeplechase Valencia.
    Velká pardubická se toho roku běžela 13. října a byl to vůbec nejdramatičtější dostih Železníkovy kariéry. Všichni čekali, zda se mu podaří to, co se očekávalo loni, tedy vyhrát počtvrté. Před startem na dráhu vběhlo několik demonstrantů, rádoby ochránců koní, avšak policie je včas vyvedla, a tak nenarušili vlastní průběh dostihu (zato o rok později...). Počet startujících byl opět vysoký - 23 koní, mezi nimi Železníkovi spolufavorité Forman a Drak. Taxis znamenal stop pro osm koní, ale trojlístek nejlepších pokračoval v zápolení. Až k Poplerově skoku, kde upadl Disco. Železník se nestačil vyhnout a ztratil Josefa Váňu. Ten však duchaplně popadl bič, pak svého čtyřnohého partnera a spolu se vydali na stíhací jízdu - Drak a Forman byli již asi 200 metrů před nimi. Železník nasadil obdivuhodné tempo, ztrátu dohonil a do cílové rovinky vbíhal spolu s Drakem s Václavem Chaloupkou v sedle. V tomto momentě se ukázalo, jaké maličkosti mohou rozhodovat o vítězi. Václav Chaloupka totiž v průběhu dostihu ztratil bičík a v cílové rovince nemohl svého svěřence dostatečně pobízet. Železník zvítězil po tuhém boji o tři délky a lidé na tribunách jásali. Ovšem Železník toho měl takříkajíc "plné zuby", ještě nikdy nebyl po dostihu tak vyčerpaný. Vydal ze sebe všechno, chtěl zvítězit a podařilo se! Zaslouženě byl vyhlášen potřetí Koněm roku.
    REKORD REKORDŮ SE NEKONAL
    Roku 1992 startoval Železník jen v jednom přípravném dostihu, v červnové Ceně Rollpy a velmi lehce zvítězil. Byl ve vrcholné formě...
    V neděli 11. října 1992 měla dvojice Váňa - Železník rekord na dosah ruky. Nestalo se tak, tentokrát však ne vlastní vinou, ale vinou demonstrantů (kteří nedokázali nic, protože na jedné straně "bránili" dostihové koně a na druhé straně klidně házeli cihly po koních policistů!). Historie přišla o rekord rekordů - pět vítězství jednoho koně a jezdce. Železník se dostal do nevýhodného postavení hned na začátku dostihu před Malým vodním příkopem kvůli zmiňovaným demonstrantům, kteří způsobili mezi koňmi chaos. Josef Váňa proto vedl Železníka pro nájezd na Taxis k volnější levé straně dráhy. K Taxisu se dostal mezi posledními jen několik metrů za anglickým Boreen Kingem, francouzským Hartiche a naší Rhodé a překážku odskakoval těsně za nimi.
    K odskoku zvolil Váňa v té chvíli zcela volný prostor vedle nich. Jenže stalo se něco, co nebylo možné předvídat: Hatriche skok nezvládl, při tom došlo ke kolizi mezi ním a Rhodé a ta ho srazila Železníkovi pod nohy. Ten sice neupadl, pouze zakopl, ale Váňa spadl a tím pro ně dostih končil (toho roku již nebylo možné koně opět nasednout a pokračovat v dostihu). Hořký osud favorita! Při slavnostním vyhlášení vítězů měl být Železník dekorován přikrývkou "Kůň století", ale k veřejnému předání z pochopitelných důvodů nedošlo.

    BYL TO "PAN KŮŇ"

    Železník byl osobnost. S přibývajícímí zkušenostmi na dráze rostlo i jeho sebevědomí - postupně se z něho stával kůň - aristokrat. S novými lidmi ve stáji se nerad mazlil, dával na jevo odstup. Cukr si sice vzal, aby neurazil, ale o to s větší chutí ho pak vyplivl. Mnohem raději si pochutnal na jablku nebo chlebu.
    Miloval dostihy, byl to bojovník a nerad prohrával. Pokud se soupeřem vbíhal do cíle hlava - hlava, tak do pomyslné cílové pásky strčil tu svoji dříve on. Když náhodou prohrál, tězce to nesl, uši i hlavu měl svěšené a byl docela bez nálady. Styděl se sám před sebou i před celým světem...
    Pokud některý kůň dokonale znal trať Velké pardubické, tak to byl právě Železník. Na Pardubice se vždy těšil, z přepravníku vystupoval s pocitem, že to tam zná a že jde zvítězit. Týden před Velkou odmítal na jízdárně s dětmi skákat půlmetrový skok, aby pak v Pardubicích o pár dnů později bez problémů překonal Taxis.
    Železníkovi se doma ve Světlé Hoře říkalo Želda nebo taky Tygr, trochu kvůli jeho bojovné povaze, ale hlavně proto, že měl v horní čelisti o dva zuby navíc. Ty se neměly o co opřít, a tak mu z huby trochu vykukovaly - skoro jako šavlozubému tygrovi...
    NEČEKANÝ KONEC
    Jen několik dní po nezdařené Velké pardubické, 29. října 1992, utrpěl Železník na běžné vyjížďce frakturu korunkové kosti pravé zadní nohy. Jaká to tragédie pro koně, který v životě absolvoval bez komplikací tolik překážek! Několik dní před tím zdolal Taxis, kde náraz nohy pro doskoku se rovná váze několika tun. Pak jednou špatně šlápne a... Byl okamžitě převezen do veterinární nemocnice v Brně, kde se mu dostalo nejlepší péče. I když léčení a následná rekonvalescence byly obtížné, noha se zahojila - přesto však zranění znamenalo definitivní tečku za jeho oslnivou sportovní kariérou.
    Podzim svého života prožil Železník doma ve Světlé Hoře. Ve stáji v Malé Morávce nedaleko Bruntálu, kde žil od roku 2000, měl jako jediný kůň absolutní volnost v podobě neomezeného výběhu. Jak tamní lidé vzpomínají, turisté často do obce v Jeseníkách zavítali jen kvůli Železníkovi a často mu nosili jablíčka. Také starosta Světlé Hory Rostislav Harazin přiznal, že Železník byl velkým turistickým lákadlem. "O případném pietním místě musí rozhodnout majitel, Světlá Hora je však připravena pomoci," uvedl starosta.
    Dne 22. prosince 2004 všechny milovníky koní i většinu ostatního národa zasáhla smutná zpráva - Železník byl kvůli mnoha zdravotním problémům souvisejícím s jeho vysokým věkem uspán...

    EPILOG

    Když Železník stanul před nebeskou bránou, řekl mu Bůh: "Vítej. Právě se chystáš překročit práh věčnosti. Vlastně... Ty ses stal věčným již za svého života. Lidé tam dole na Tebe nikdy nezapomenou, budou Tě nosit neustále ve svých srdcích a myslích. Příběhy o Tobě budou kolovat po generace. Prožil jsi plný a šťastný život. Rozdával jsi radost. Nyní na Tebe čekají rozlehlé zelené pastviny, kde je voda průzračně čirá a tráva nikdy nevadnoucí. Jen pojď dál..."

Žen Žen

30. října 2008 v 19:20 | Kikoušek |  Zajímavosti
Žen Žen 1968 - ????
o: Gallert
m: Žaža

Jen málo klusáků v naší novodobé historii dokázalo to, co klusácká legenda 70tých let, tekovský hřebec Žen Žen. Titul legendy mu právem dal spisovatel Radovan Šimáček, protože až do svých 12 let řádil úspěšně mezi naší superšpičkou. Byl jediným produktem našeho chovu, který se zdárně utkával se světovou špičkou importů na čele se Zsoldosem, Aranyifju, Bugattim, Vatagou, Štučkou, Magnitnájou, Teglasem či Seržantem.
Žen Žen se narodil v PÚ Nový Tekov. Vysoký tmavý hnědák obdélníkového rámce, mohutný a velmi dobré konstituce, měl skvělý charakter a nádherný chod. Jeho kariéra však byla velmi složitá a nejednoduchá. I když na jejím vrcholu byl naší klusáckou jedničkou. Dvakrát získal titul klusáka roku a držel i absolutní československý klusácký rekord. V sulce měl řadu jezdců, vítězit s ním však dokázali pouze am. Karol Hlinka, Milan Grégr, Josef Kortouč a Jiří Šindler. Začátek kariéry byl neslavný. Jako dvouletý nestartoval a jako tříletý byl zcela neúspěšný. Upozornil na sebe poprvé až jako čtyřletý, když 4. června 1972 s am. Hlinkou poprvé zvítězil ve Vinickém handicapu doma v Tekově a prvou velkou navštívenku dal 10. září 1972 druhým místem v Čs. derby klusáků v Šamoríně, když ho dokázal porazit pouze stájový druh Čo máš, ale za sebou nechal tak výborné klusáky jako Sandru, Cyklona a další. V sezónách 1971 až 1975 získal sedm vítězství, vždy veden am. Hlinkou a připravován O. Nagym, aby v sezóně 1976 přešel do V. Chuchle k trenéru M. Grégrovi a zde nastává vrchol jeho kariéry.
Žen Žen po skvělém maďarském otci Gellert z matky Žaža, která dala v Tekově řadu dobrých produktů, byl pozdním koněm a doslova zrál jako víno. V Chuchli pak postupně vyhrává dvakrát velkou cenu amatérů - Memoriál J. Kaplana, dvakrát cenu JZD Tuchoraz a dvakrát mezinárodní Cenu JZD Kostomlaty na trati 3200 m. V letech 1977 až 1979 je naší jedničkou a vytváří absolutní čs. rekord časem 1:21,3 min/km. V sezóně 1980 se vrací po zranění a své poslední vítězství v kariéře získává v již prohraném dostihu skvělým finišem 21. září 1980.
Za kariéru a 10 sezón odklusal 155 dostihů, v nichž získal 29 vítězství a 71 umístění a na dotacích 256 850 Kčs. Ještě roku 1980, jako 12-letý, získal v anketě o klusáka roku třetí místo

Phar Lab

30. října 2008 v 19:19 | Kikoušek |  Zajímavosti
Když už neměl Phar Lap v Austrálii co dokazovat, rozhodl se Telford přeplavit ho do Ameriky, aby se utkal s místní špičkou. Jako trenér jel s koněm Tom Woodcock a žokej Billy Eliot (tradičním Phar Lapovým jezdcem byl však Jim Pike - vyhrál s ním 27 dostihů z 30 startů). 15. ledna 1932 stanul Phar Lap na americké půdě - v San Franciscu. Po dvouměsíční aklimatizaci nastoupil na start Aqua Caliente Ha
dicapu (20. března 1932), ve kterém vítěz inkasoval 50 000 dolarů. Valach nebyl zcela v pořádku, měl zraněné kopyto, ale přesto nastoupil. V průběhu dostihu se rána otevřela a obvazem začala prosakovat krev. Ostrou bolstí trýzněný Phar Lap se však osmdesát metrů před cílem prodral do čela a svou pozici už nepustil. Nejenže vyhrál, ale současně i překonal traťový rekord na 2 km (skvělých 2:02, 4/5). Výkon australského koně si podmanil celou Ameriku, která mu dokonce předpovídala, že se stane nejbohatším koněm světa. Rovněž se tvrdilo, že byl nejlepším koněm, co kdy vstoupil na americkou půdu.
Jenže vše dopadlo jinak. Za pouhých pár dní Phar Lap zemřel. Bylo to v úterý, 5. dubna 1932. Toho dne v půl páté ráno kůň nevypadal dobře. A tak Tom Woodcock zavolal veterináře Williama Nielsona, který přijel z Austrálie jako Phar Lapův "osobní lékař." Jenže kůň na tom byl stále hůře, proto byl přivolán další veterinář. Pomoci však již Phar Lapovi nedokázali. Zemřel krátce po poledni. Nešťastný Tom se vrhnul na dosud tep
lé koňské tělo a plakal a plakal...
Okolnosti smrti byly tak záhadné, že se dnes nikdo nespokojí s verdiktem: kolika. Celý svět obletěla smutná zpráva a zarmoucení fanoušci dokonce zaslali australské vládě petici, aby vyhlásila za zabití Phar Lapa Americe válku. Poněkud přehnané, ale ukazuje to, kolik Phar Lap ve své době znamenal.
Hypotéz o příčině smrti je hodně, včetně otravy arzénem či přepracování. Pitva nic neprokázala. Dostihové podsvětí skrupulemi rozhodně netrpělo, koně však mohl zabít kdokoliv - bookmakeři, majitelé jiných koní, někdo, kdo záviděl. Pravděpodobně se však jednalo jako vždy o peníze, pro které jsou mnozí schopni zabít nejen koně...
Nakonec Phar Lap opět stanul na australské půdě. S neobyčejnou láskou a jemností byl vypreparován a dnes ho můžete vidět v Melbournském muzeu, kde ho ročně přijde obdivovat asi 100 tisíc lidí. Nebyl to jen tak obyčejný kůň. Jeho bojovné srdce vážilo 14 liber (tj. 6,3 kg) - pro srovnání - srdce průměrného plnokrevníka váží 9 liber. U žádného jiného plnokre
vníka nikdy nebylo nalezeno tak velké srdce. Rovněž se dává do spojitosti tepová frekvence s výkonností. Obvykle koně s vyšší tepovou frekvencí, což byl i případ Phar Lapa, bývají výkonnější.
O Phar Lapovi byl natočen film a sepsána spousta knih. I dnes je považován za jednoho z nejlepších koní, co vkročili na americkou půdu a ačkoliv v Americe startoval pouze jednou, v anketě 100 nejlepších koní USA 20. století obsadil 22. místo. Phar Lap startoval v 51 dostizích, z nichž 37 vyhrál, 3x byl druhý a 2x třet
í - nehledě na zátěž. Vydělal 66 738 liber (133 476 dolarů). Byl neuvěřitelně rychlý a překonal nejeden traťový rekord.
Ještě teď mám v uších slova rozhovoru mezi Tomem Woodcockem a Telfordem: "Už se na to nemůžu dívat," tvrdil Tom, když Telford znovu a znovu posílal Phar Lapa do dostihů. "Tak proč pořád vyhrává, když je podle tebe unavený?" odpověděl Telford. A Tom na to: "Protože má takové srdce." Ano, Phar Lap opravdu měl TAKOVÉ srdce!
Phar Lapova éra začala v roce 1929, v době, kdy celou zemi a většinou ostatního světa sužovala ekonomická krize. Lidé byli bez peněž a nevěřili ničemu. Práci nebylo lehké sehnat a navíc v té době lidé nedostávali podporu v nezaměstnanosti jako dnes. Na dráze se však objevil kůň, který dokázal znechucenému a bezradnému národu vlít do žil nový optimsmus...
Jako dvouletý se Phar Lap na dráze zvláště nepředvedl. Prohrál, co se dalo, skoro jako kdyby si hlídal svou poslední pozici. Startoval v pěti dostizích, z nichž byl 4x poslední a jen jednou vyhrál nad mizernou konkurencí. Harry Telford byl zklamaný, ale přesto se nevzdával víry v Phar Lapovy schopnosti. Všichni ostatní se mu za to posmívali.
Tříletý Phar Lap byl úplně jiný kůň. Z filmu si jistě všichni dobře pamatujeme onen moment, kdy Tom ukázal Phar Lapovi v tréninku "pocit z vítězství" i to, jak trenér Telford honil ryzáka až do úmoru po písečných dunách, aby z něj dostal lenost. Ať už byly tréninkové metody jakékoliv, nejpravděpodobnější asi bude, že Phar Lap jednoduše vyzrál. Nicméně i v obou předchozích verzích může být kousek pravdy.
Phar Lap se ve třech letech doslova "vyloupl". Z ošklivého káčátka se stal vysoký, osvalený a vyrovnaný kůň. Sice v prvních čtyřech dostizích doběhl na nedotovaných místech, ale další starty, to už byla jiná muzika. Phar Lapův start v Derby byl doslova šokem pro všechny zúčastněné i diváky. Ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, se najednou začal posunovat dopředu, až nakonec zaujal první pozici. Běžel s takovou chutí a razancí, že všichni přestali sledovat ostatní koně a upírali pohledy jen k němu. A jaké to bylo překvapení, když Phar Lap s drtivou převahou a překypující energií zvítězil! Telford se dočkal a všichni hledali muže, kterému by mohli pogratulovat. Dokonce i doposud se od neohrabaného ryzáka distancující Davis k němu najednou našel cestu. Od té doby byl Phar Lap fovoritem všech dostihů, ve kterých startoval. Phar Lap toho roku vyhrál 13 dostihů, z toho 5 klasických. Australané k němu vzhlíželi jako ke své modle. Země zmítaná ekonomickou depresí konečně našla "něco", čemu mohla věřit, k čemu se mohla upnout. Vypuklo sázkové šílenství, každý si chtěl vsadit a vydělat snadno peníze. Protože Phar Lap byl jistotou. S každým dalším vítězstvím šel kurs na Phar Lapa dolů a vše došlo až tak daleko, že bookmakeři na něj odmítli vystavovat vůbec nějaký kurs. To je věc, která se už snad nemůže nikdy zopakovat!
Sláva však měla i svou stinnou stránku. Protože byl Bobby až moc dobrý, začal představovat velkou hrozbu pro majitele ostatních koní a samozřejmě i pro zkorumpovaný australský dostihový spolek. Vůbec první atentát na koně v historii dostihového sportu (a myslím že dosud i poslední), se udál ve středu 1. listopadu 1930, pár dní před Melbourne Cupem. Černé auto sledovalo Toma Woodcocka na bílém poníku, který vedl šampiona z ranní procházky. Najednou výstřel! Poplašený Phar Lap naštěstí vyvázl bez zranění. Následovaly však výhrůžné dopisy a telefonáty. Phar Lap byl nucen opustit dosavadní působiště. Byl pečlivě ukryt před zraky všech a jak se blížil Melbourne Cup, všichni se ptali, kam se Phar Lap poděl. Dokonce i v sobotu, v den Melbourne Cupu, nebyl Phar Lap pořád na místě určení. Atmosféra na závodišti houstla a zraky všech se upíraly k vjezdové bráně. Zdržení bylo způsobeno tím, že záškodníci si Phar Lapa nakonec našli. Aby mu znemožnili startovat v Melbourne Cupu, odpojili proud a zničili motor auta převážejícího Phar Lapa ke startu v prestižním závodě. Ale Phar Lap se na start dostihu nakonec postavil. Konečně přijíždí přepravník doprovázen ozbrojenou eskortou. Z něj vybíhá pár minut před startem dostihu Phar Lap s Tomem Woddcockem a 92 tisíc lidí na tribunách vstává a aplauduje... Phar Lap i přes zátěž 62,5 kg (víc nikdy žádný čtyřletý kůň v 69leté historii dostihu nenesl) vyhrál a davy opět jásaly. Vždyť většina z nich přišla na "svého" Phar Lapa.
Majitelé koní také nebyli vždy rádi, že Phar Lap, zvaný též "The Red Terror", v dostihu poběží. Museli za koně zaplatit přihlášku do dostihu a šance, že zvítězí v dostihu, ve kterém běží Phar Lap, byly takřka nulové. Například ve třech Melbeurne Cupech, ve kterých startoval Phar Lap, byla neobvykle malá startovní pole - 14 koní v roce 1929, 15 koní v roce 1930 a 14 koní v roce 1931. Na rozdíl od standardně početného startovního pole, které obvykle čítalo 20 až 30 koní...
Přes obrovské zátěže Phar Lap vyhrával pokaždé stejným stylem. Naprosto spolehlivě útočil ze zálohy, šel do vedení a vy
budoval si náskok. S hlavou hrdě vztyčenou a ušima vzpřímenýma se, pěkně "sbalen" jezdcem, vřítil vítězně do cíle.
Všeobecný názor panuje ten, že byl Phar Lap posílán do zbytečně mnoha startů, jako kdyby se Telford nemohl nabažit. Naříklad jako čtyřletý vyhrál Phar Lap čtyři dostihy během jediného týdne, mezi nimi i zmiňovaný Melbourne Cup 1931. Telford přihlásil Phar Lapa do Melbourne Cupu i o rok později, roku 1932. Tam byl zatížen neuvěřitelnými 69 kilogramy.
Byl poražen, doběhl osmý, když vítězem se stal kůň White Nose, nesoucí pouhých 44 kg! Toto si Phar Lap opravdu nezasloužil! Nutno podotknout, že Telford už v životě na koně Phar Lapových kvalit nenarazil a tréninkové středisko, které si z výdělků za Phar Lapa postavil, později zkrachovalo a Telford zemřel jako chudý muž. Jeho hvězda zhasla s Phar Lapovou smrtí...
Phar Lap... jméno dobře známé všem, kdo se alespoň trochu zajímají o koně a je úplně jedno, zda právě o dostihový sport. Dokonce si dovolím tvrdit, že o tomto fenomenálním ryzákovi slyšela i většina naprostých laiků. Phar Lap je prostě pojem. Miláček davů
a tuze nenáviděn konkurencí. Jeho skon je obestřen rouškou tajemství a celý jeho život byl protkán až neuvěřitelnými událostmi. Phar Lap byl ve své době nejoblíbenější osobností v Austrálii a nebojím se použít slovo "osobnost" ve spojení s koněm, protože žádný člověk té doby (a možná dodnes...) nedosáhl v Austrálii tak nesmírné popularity a dokonce i nyní na ryzáka velkého vzrůstem i srdcem většina Australanů pohlíží jako na "svého Phar Lapa".
Tento článek berte jako vzdání pocty Phar Lapovi, jednomu ze skvělých "Big Redů", koni, který spoluutvářel australské dějiny...
Phar Lap je bez diskuzí jedním z nejslavnějších koní, kteří kdy na dostihových drahách běhali. Spolu s maďarskou Kincsem či americkým Man o´Warem zůstali navždy v srdcích nás všech, ač už jejich vlastní srdce dávno dobila. I dnes, více než 70 let po jeho skonu, se na Phar Lapa v Austálii nezapomnělo. Každý, kdo navštíví melbournské muzeum, si nenechá ujít nejznámější exponát - vypreparovaného Phar Lapa. Vypadá, jako by byl živý, jen vyskočit z vitríny a rozběhnout se vstříc dalšímu vítězství. Pouze když se pozorněji zadíváte do jeho očí, uvědomíte si, že jsou skleněné a nehybné a trochu zalitujete. Zalitujete, že jste se nenarodili o pár desítek let dříve. Slyšíte to? Ten typický mumraj, provázející dostihy, vůni koňského potu a ze všech stran hlasité skandování jména: "Phar Lap, Phar Lap, Phar Lap!" Pánové s cylindry na hlavě a dámy v nákladných róbách s kloboučky. Hlasatel právě předčítá jména startujících koní. Zavřete oči a přeneste se se mnou do Austrálie konce třicátých a začátku čtyřicátých let minulého století...
Psal se rok 1926, když se čtvrtého říjnového dne v Timaru na Novém Zélandu u vlivného chovatele A. F. Robertse narodil na dráze nezvítězivší klisně Etreaty a hřebci Night Raid rezavý hřebeček. Dostal jméno Phar Lap. Jméno zní v překladu ze singhálštiny "blesk", jenže jako roční na dražbě Phar Lap na bleska rozhodně nevypadal. Byl kostnatý a přerostlý. Měřil rovných 173 cm, zatímco ostatní koně byli o 10 cm menší a vážil šest me
tráků, zatímco průměrná váha anglického plnokrevníka byla v té době 450 kg. Byl ohodnocen na 160 guineí (tehdy v přepočtu směšná částka 336 dolarů) a putoval od chovatele do Austrálie k chudému trenérovi Harrymu Telfordovi, který neustále čekal na svého životního koně. Věřil především v Phar Lapův dobrý rodokmen, který obsahoval skvělého Carbine, vítěze Melbourne Cupu roku 1890 a 33 z 42 dostihů, ve kterých startoval.
Phar Lap po příjezdu do Austrálie vypadal dosti nevábně. Po plavbě z Nového Zélandu byl ve špatné kondici a na hlavě měl bradavice. Jeho nový majitel Dave Davis s ním nechtěl mít nic společného. Tím spíš, když viděl Phar Lapa v pohybu. Nakázal Telfordovi, aby se té líné herky, která si do té doby vysloužila přezdívku Bobby nebo Bobby Boy, okamžitě zbavil. Jenže Harry se Phar Lapa nechtěl vzdát, cítil, že v něm "něco vězí". Jelikož sám neměl dost peněz aby si ho koupil, zaplatil ho napůl a usmlouval s Davisem tříletou splátku.
Valach se dostal do rukou osmnáctiletého ošetřovatele Toma Woodcocka, který sehrál v životě Phar Lapa daleko nejdůležitější roli. Tom, pozdější legendární australský trenér, měl Phar Lapa nesmírně rád a tato náklonnost byla oboustranná. Phar Lap například nechtěl žrát, dokud Tom nevešel do jeho boxu a nezačal ho hladit, nebo kartáčovat. Ryzák Toma poslušně následoval kamkoliv jako pejsek. Tyto scény všichni známe z filmu "Phar Lap". Phar Lap měl zřejmě naprosto bezproblémovou povahu, což dokládá fotka se synem Harryho Telforda, kde hoch sedí na neosedlaném koni. Z této i dalších fotek je patrné, že Phar Lap měl pravděpodobně problémy s předníma nohama, protože jak v dostizích, tak mimo ně měl na nohách neustále bandáže. K lidem byl vstřícný a sláva ho nijak nerozmazlila.

Zantaton

30. října 2008 v 19:18 | Kikoušek |  Zajímavosti
ZANTANON (1917-1941)
V roce 1917 se narodili dvě hříbata, která udělala trvalý dojem na své vlastní plemeno. Jedno z těchto hříbat přišlo na svět na přepychové farmě, která se věnovala chovu plnokrevných koní brilantně závodících na vybraných dostihových drahách po celých východních Spojených státech. Koně z této stáje byli zaručených tématem hlavních titulků novin po celém světě. Tento kůň vyhrál 20 z 21 startů, stal se nejvýdělečnějším Americkým plnokrevníkem všech dob se svými $ 249.465. Jeho jméno bylo Man O´War. Byl tak dobrý, že byl součástí, která přesvědčovala Anglické plnokrevné autority a změnil jejich pravidla k uznání Amerických krevních linií.
pozn. k fotu: Zantanon byl často uváděn jako " The Man O´War of Mexico". Toto je nejčastěji zobrazovaná fotka z počátku slavné doby hřebce.

Druhé hříbě se narodilo na malém ranči v jižním Texasu, závodilo nebo spíše se hodilo k výpomoci z nouze na drahách v Mexiku. Znala ho jen malá skupina lidí, která se zajímala o krátké distance. Jeho jméno byl Zantanon, který se stal později známým jako The Man O´War of Mexico. V chovném postavení byl však Zantanon zcela přesvědčující.


pozn. k fotu: Na této fotce je Zantanon starý 24 let.

Man O´War dal život několika skvělým hříbatům jako byly War Admiral a Crusader. Ale z nějakých důvodů nedal tak kvalitní klisny a tudíž jeho chovné záznamy nebyly v souladu s jeho závodními výsledky. Zantanon se na druhé straně ukázal skvělým hřebcem i s omezenou skupinou klisen a skvělým potomstvem. Jeho synové a dcery pomohly zajistit základ, na kterém byl vystaven moderní American Quarter Horse.

Hříbě jménem Zantanon se narodilo 17.března 1917 na ranči význačného chovatele Otty Adamse blízko malého města Alfred. Adamsovi odborné zkušenosti garantovali, že tmavý ryzák bude tak dobrý, že pomůže v této éře plemeni Quarter Horse.
pozn. k fotu: Little Joe, otec Zantanona, narozen 1905 a chován u Dow a Will Shely, Alfred, Texas.

Zantanův otec byl Little Joe, legendární sprinter, jehož otcem byl skvělý Traveler. Matka Little Joa byla Jenny po Syke´s Rondo. Matkou Jenny byla May Magnum, vnučka Old Billyho. Little Joe byl ve vztahu se skvělou sprinterskou rodinou a tudíž nebylo velkým překvapení, když zplodil tak slavné sprintery jako Joe Moore, Grano De Oro nebo Cotton Eyed Joe. Little Joe byl bratrem úspěšně běhajícího koně z Texasu Kinga (ne Kinga P-234), později známým jako Possun in Arizona, který byl skvělým hřebcem.

Matka Zantona byla Jeanette, která byla vnučkou Syke´s Rodno. Jeanette byla také matkou dobrého hřebce Pancho Villa, stejně tak klisen Black Annie a Little Sister.